Exkurze Třeboň, Zlatá Koruna
Jihočeské lázeňské město Třeboň se stalo cílem třídenní exkurze žáků 7. a 8. ročníku, na niž se vydali v rámci projektu „Pokusné ověřování paměťových institucí“ ve dnech 17. - 19. září.
Den 1.:
Po tříhodinové cestě vlakem jsme se konečně ocitli v Třeboni. Se zavazadly na zádech jsme kráčeli přímo k bráně renesančního třeboňského zámku, sídla posledního Rožmberka Petra Voka. Zde jsme absolvovali prohlídku „Rožmberské renesanční interiéry“, která nás zavedla do doby pánů z Růže. Obdivovat jsme mohli nejen dvořanskou světnici, knihovnu nebo jídelnu, ale také alchymistickou dílnu či komnaty fraucimoru.
Autokemp Ráj v Třeboni se stal na dvě noci naším domovem. Ze zámku jsme se sem přesunuli, abychom se již zbavili těžkých batohů a mohli si chvíli oddechnout. Před pátou hodinou jsme už byli zase na nohou a vydali se k nedalekému rybníku Svět. Pod sochou Jakuba Krčína, jednoho z nejznámějších českých rybníkářů, jsme nasedli na parník a absolvovali padesátiminutovou plavbu kolem Světa. A nebyla by to návštěva Třeboně, kdybychom alespoň nezahlédli známý lázeňský komplex Aurora. Po hrázi rybníku jsme k němu tedy vyrazili, abychom vyšlapali na nejvyšší budovu a pokochali se výhledem do kraje. Jelikož se již začalo smrákat, vykročili jsme zpět ke kempu a zasedli rovnou k večeři. Pak už jen večerní hygiena, sdělení dojmů z prvního dne exkurze a spát.
Den 2.:
Po vydatné snídani jsme se přesunuli k nedaleké hrobce rodu Schwarzenberků v Domaníně. Zde jsme měli veliké štěstí na paní průvodkyni, která nám velice poutavě vyprávěla nejen o historii této stavby, ale doplnila výklad i informacemi o tomto šlechtickém rodu. Po půlhodině strávené v kapli se nás ujala druhá paní, jež nás zavedla přímo do hrobky, místa posledního odpočinku některých Schwarzenberků, s jejímiž osudy jsme byli seznámeni.
Krátký rozchod na náměstí a nákup něčeho k posilnění uběhl jako voda a my se již přesouvali k vlakovému nádraží. Po čtvrt hodince jízdy jsme stanuli v Lužnici a vydali se k největšímu rybníku v ČR, Rožmberku. Pohled na tuto téměř nekonečnou vodní plochu je opravdu fantastický. Po hrázi „jihočeského moře“, jak je rybník zván, jsme nastoupili na turistickou cestu a vydali se pěšky zpět do Třeboně. Sedmnáctikilometrová cesta jihočeskou krajinou se spoustou rybníků nám zabrala téměř celé odpoledne. Do města jsme se vrátili akorát, abychom nasedli do vláčku Třeboňáčku a naposledy se pokochali pohledem na toto krásné město. Vysedli jsme v kempu, přímo k večeři. Po ní někteří žáci nabrali znovu energii k hraní fotbalu, jiní odpočívali v chatkách.
Den 3.:
Vzbudili jsme se do chladného rána, venkovní teploměr ukazoval pouze 1 stupeň nad nulou. Rychle jsme se sbalili, nasnídali a nasedli do autobusu. Ten nás po téměř hodinové cestě vysadil u středověkého cisterciáckého kláštera Zlatá Koruna. S pracovními listy v rukách jsme zmapovali život v klášteře a vžili se do role mnichů, o jejichž životě jsme se mnohé dozvěděli.
Pak už zbývala jen poslední zastávka – Český Krumlov, rezidenční sídlo jihočeské aristokracie. Navlečeni do kombinéz, gumáků, s čelovkou a zdrojem energie u pasu jsme nejdříve prošli grafitovým dolem. Nebyla by to návštěva tohoto krásného města, kdybychom nenavštívili tamější zámek a nepokochali se výhledem na řeku Vltavu a historické centrum města, zapsané v seznamu světového dědictví UNESCO. Po krátkém rozchodu jsme již nasedli do autobusu a vydali se zpět k domovu.
Navečer jsme unaveni, ale obohaceni o nové zážitky a informace stanuli opět před školou, kde na nás již netrpělivě čekali rodiče. Až na chladné čtvrteční ráno nám počasí opravdu přálo, vše proběhlo přesně podle plánu, exkurze se nám opravdu vydařila.
L.Pužová
Zobrazení: Alba | Podle data
Načítám...
